Péče

Vše co potřebujete vědět k péči o burunduka

Co říkají chytré zdroje

Příjezd domů

Pro pořízení burunduka máte několik možností. Buďto si ho vyberete ve zverimexu (těch které by v Čechách prodávali budunduky moc není ) a nebo si ho koupíte u chovatele. Pak si můžete vybrat, zda si pro něj přijedete a vyberete si ho sami a nebo si ho necháte poslat například drahou.

Po tom co burunduka přivezete domů, nechte ho chvíli ještě v přepravce, tak aby viděl na svůj nový domov. Připravte mu tam pár laskomin (moučné červy, piškot a tak) a následně ho puste do klece. Pokud se mu nebude moc chtít, raději přepravku nechte v kleci a ať si sám vyleze, nesnažte se ho násilím dostávat do klece.

Po pár dnech již poznáte, zda máte veverku plachou a nebo krotkou. Pokud se vaší ruky nebojí, tak máte vyhráno. Pokud ovšem pokaždé zmizí bleskurychle v domečku, tak máte plachou veverku a čeká vás strastiplná a dlouhá cesta k jejímu ochočení.

Aklimatizace

Před tím, něž pustíte burunduka poprvé z klece se proběhnout, dejte mu prosím tak 4 - 6 týdnů na aklimatizaci v kleci. Pokud by jste ho pustili dříve, mohlo by se lehce stát, že budete mít velký problém ho dostat zpátky do klece. V této době by si měl již zvyknout na nový domov, nové zvuky, vůně a lidi.

Ochočení krotké veverky

Důležité hned na začátku je, naučit veverku na určité zavolání, které spojte s něčím příjemným (jídlo a tak.). Další důležitá věc je používat moudro, že láska prochází žaludkem. Nabízejte jí různé pamlsky, ale ne z misky, ale z ruky. Do misky jí dávejte jen normální jídlo, ale dobroty jako moučné červy a nebo oříšky jí dávejte z ruky. Klidně jí nechte pár dní trochu hladovět.Několikrát za den na ní volejte a nabízejte jí nějakou tu dobrotu, až vám dovolí prostrčit ruku do klece. I pak jí nabízejte laskominy a ona postupně po vás začne i lézt. Pro veverku je též velmi důležitý váš pach a než veverku ochočíte, musí si na váš pach zvyknout.

Ochočení bázlivé veverky

Pro tento typ veverky je nejdůležitější vaše trpělivost a vytrvalost. Zkuste na ní jít stejně jako na krotkou veverku, akorát to nejspíše bude trvat déle. Jídlo jí dávejte po troškách, bez prudkých pohybů, ale co bezpodmínečně musí mít v kleci vždy, je voda. Ve výjimečných případech si veverka nezvykne nikdy, ale většinou si po několika dnech až týdnech zvykne. Rozhodně jí neberte boudičku, byť to některé zdroje radí, donutíte jí sice, že musí být venku a komunikovat s vámi, ale zároveň s tím ji seberete pocit bezpečí a to může mít přesně opačný efekt, než jste požadovali. Taktéž se doporučuje sednout si ke kleci s knížkou a nebo nějakým časopisem a číst si nahlas, aby si zvykl na váš hlas. Můžete mu též zkusit dát do boudičky kousek kapesníku s vaším potem, aby si zvykl na váš pach.

Uchopení do ruky

Když chcete vzít burunduka do ruky, nechte ho, ať si do ní vleze sám. Nemusíte ho vůbec chytat, udrží se v ní sám. Rozhodně se ale musíte vyhnout rychlím pohybům, mohli by jste ho vystresovat a mohl spadnout.

POZOR:
rozhodně burunduka nechytejte za ocas, jeho kůže je na něm dosti volná a mohlo by se lehce stát, že by jste mu si mohli strhnout. Ocas používá jako vyvažovací závaží k lezení a sezení na větvích a pokud by jste mu část utrli, značně by jste mu tím ublížili.

Volný výběh

Před vypuštěním burunduka z klece ho musíte nejdříve nechat aklimatizovat. Po té co jste rozhodnuti ho vypustit, musíte nejdříve projít celý prostor, kde se bude pohybovat a pokud možno odstranit potencionální nebezpečí jako jsou elektrické kabely, vázy, topení a pod.

Při pohybu burunduka venku musíte na něj dávat pozor, aby se mu něco nestalo. Pokud možno ho nepouštějte v kuchyni, koupelně a na záchodě, hrozí mu tam řada nebezpečí jako utonutí a nebo popálení.

Pro návrat do klece se většinou burunduk rozhodne sám. Pokud se mu tam nebude chtít, můžete ho tam nalákat nějakým pamlskem a nebo mu z pamlsků udělat cestičku do klece. V žádném případě ho nehoňte a nechytejte sítí, tím by jste mu značně uškodili a museli ho znovu ochočit.

Něco z naší praxe

Ochočení

Bohužel náš Chip patří do kategorie velmi bázlivých veverek. Ze začátku se před námi neustále schovával, jakmile nás viděl tak okamžitě zmizel a i jakýkoliv hluk a nebo pohyb znamenal, že se běžel schovat. Po té co se Chip probral se zimního spánku, situace se zlepšila. Zatím se sice nedá vzít do ruky, ale už aspoň neutíká se schovat do domečku. Sice ještě při hlasitých zvucích a rychlém pohybu se běží schovat, ale není to už ten panický útěk jako v prvopočátku.

Stále se snažíme ho ochočit pomocí pamlsků, které si teď moc nebere, protože na jaře neschraňuje potravu a dlouhého sezení u klece. Dalším důležitým prvkem je to, že se snažíme být u klece co nejvíce a mluvit na něj. Pokud máme volnou chvilku a slyšíme, že se Chip venku (což je teď skoro pořát), tak jdeme ke kleci a mluvíme na něj. Důležitým prvkem bylo i to, že jsme se snažili odstranit všechny rušivé vlivy u klece.

Tak nám držte palce, ať se to stále bude zlepšovat.